Odkopání domů a následně zhotovená svislá hydroizolace domu. Stojí to za to?
Odkopání domu okolo obvodového zdiva, zejména zapuštěného suterénu, není "prý" tak složitá práce. Avšak stojí to za to? Tyto práce se obvykle provádějí za účelem zajištění tzv. „suchého sklepa“. Bude ale opravdu suchý?
Očištění zdiva
V některých případech se dá použít mechanizace, zpravidla mini bagr. V městské zástavbě ve dvorních traktech a zejména uličních částech je to prakticky nemožné. Inženýrské sítě v blízkosti domu zvyšují riziko poškození sítí samotných i jejich podloží. U ručního výkopu se toto riziko snižuje. Z výše uvedených důvodů se výkopy okolo obvodového zdiva domů obvykle provádějí ručně. Při ručním výkopu nebo výkopu s použitím mechanizace je nutné dodržovat pravidla, které vedou ke správnému provedení následných prací. Výkop musí být dostatečně hluboký, většinou pod úroveň původní izolace anebo pod úroveň podlahy sklepa cca ještě o 30 - 40 cm níže. Nedostatečně hluboko provedený výkop a tudíž nedostatečně provedená hydroizolace nebo odvětrávací systém není pak plně funkční. Je nutné dbát na bezpečnost práce, tj. zejména provést dostatečně pevné pažení, aby nedošlo k zasypání pracovníka ve výkopu. Poté je třeba řádně očistit obnažené zdivo od zbytků zeminy a jiných nepevných materiálů mechanickou cestou (předem) a následně tlakovou vodou.
Vyrovnání podkladu
Pak se provede cementová vyrovnávací stěrka, která se natáhne bitumenovou (asfaltovou) hmotou v dostatečné tloušťce (cca 5 mm) s případně vloženou perlinkou a tím se vytvoří pevný hydroizolační povrch obnaženého svislého zdiva. Po zaschnutí bitumenové stěrky se celá plocha hydroizolace ochrání např. nopovou fólií před poškozením při zpětném zásypu a následném zhutňování pěchem. Fólie musí být vždy řádně ukončena, nejlépe v úrovni budoucí okolní plochy kolem domu, lépe ještě cca 20 cm nad. Klasická nopová fólie o výšce nopů 8 mm nenahrazuje hydroizolaci izolaci, ale snižuje tlak vodní páry na zdivo a provětrává, či lépe odvětrává, vnější plochu obvodového sklepního zdiva. Pokud je potřeba podúrovňové zdivo zateplit, dá se provést montáž extrudovaného polystyrénu na zhotovenou bitumenovou hydroizolační stěrku, čímž se zamezí možnému promrzání zdiva. Pak se opět provede montáž nopové fólie jako poslední ochranná vrstva před zásypem.
Druhá metoda
Druhá možná metoda je odvětrávací systém podúrovňové svislé plochy obvodového zdiva speciální nopovou fólií, která má nopy (výstupky) vysoké 20 mm a vysokou pevnost proti poškození a tím může docházet k proudění vzduchu mezi fólií a nezaizolovaným, očištěným zdivem, avšak za předpokladu, že je zajištěn dostatečný přísun vzduchu a odvětrání. I toto má své zákonitosti, které jsou nutné pro vytvoření dostatečného proudění vzduchu. Samotným horním zakončením nopové fólie odvětrávací lištou se proudění vzduchu nedocílí! Nevýhodou tohoto systému je, že jsou období, kdy relativní vlhkost vzduchu je tak vysoká, že paradoxně dochází k zvlhčování zdiva a při silných mrazech dochází k promrzání zdiva a následné kondenzaci na vnitřních omítkách a tím k možnému vytváření plísní na povrchu omítek. Nezanedbatelné jsou i tepelné ztráty ve vnitřních prostorách. Možnost jak vyřešit toto promrzání je aplikovat ve vnitřních prostorách speciální termo izolační sanační omítku s vysokou tepelnou izolací, čímž se zabrání tepelným ztrátám a kondenzaci na jejím povrchu. Tato metoda je vhodná zejména u historických objektů, kde nechceme docílit úplného vyschnutí zdiva. To se týká zejména opukového zdiva, kdy při jeho úplném vyschnutí může dojít ke snížení pevnosti, jelikož tento stavební materiál potřebuje svoji přirozenou vlhkost
Posledním krokem, velmi důležitým, zejména u první varianty, tj. při aplikaci bitumenové hydroizolace je vytvoření dodatečné vodorovné hydroizolační clony zpravidla tlakovou chemickou injektáží zdiva v podzemní části domu (u podlahy) a tím se zabrání pronikání vzlínající vlhkosti do zdiva z podzákladí domu, jelikož se odkopem a následně provedenou svislou hydroizolací nelze pod základ domu dostat. Ještě než se výkop zasype, dá se zvážit zhotovení drenážního systému pro odvedení spodní vody. Je však nutné mít kam vodu odvést, zpravidla chybí dostatečně hluboká kanalizace v blízkém okolí. Systém odkopání domu je opravdu drahý způsob získání suchého sklepa. Je nutné opravdu zvážit všechny přínosy výše zmíněných metod. Nejdůležitějšími jsou otázky k jakému účelu potřebuji sklep využívat, zda je to jen sklad zahradního nářadí nebo sklad brambor a ovoce, pak se zdá, že ovoce se opravdu prodraží. Pokud však ve sklepních prostorách chci zřidit např. nový byt, pak to stojí za to.
Největší úskalí
- Velkou noční můrou je napojení svislé a vodorovné hydroizolace domu. Protože se vodorovná izolace nachází pod stávající podlahou a stávajícím obvodovým zdivem, nelze ji znovu napojit na novou svislou izolaci. Proto se používá chemická injektáž, která však není stoprocentní. Tudíž máme novou svislou izolaci, která je plně funkční a navazujeme na ni chemickou injektáž, která je nedokonalá. Zde je bolestivé místo budoucnosti.
- Obnažení základů je častou potíží, protože se potřebujeme dostat minimálně 30 cm pod úroveň podlahy. Zde je však většinou u podsklepených staveb i úroveň základové spáry. Při obnažení základů pak může nastat i pohyb stavby, což může mít nevratitelné statické poruchy domu. Zde je pak nutné výkop provádět po částech, ale napojování izolace je již daleko obtížnější, protože není prováděno uceleně.
- Odkopáním si přivedeme vodu do domu nikoliv od domu. Zemina kolem domu je zpravidla dlouhodobě ulehlá. Nový výkop přivádí vodu k domu, protože voda obecně jde cestou nejmenšího odporu. Takže nově provedený zásyp kolem domu je pro vodu snadnou cestou ke zdivu a tak si ji přivedeme zpět.
Sanační opatření sklepů
Je hodně diskutovaných způsobů, jak odvlhčit zdivo. Mechanicky, chemicky, elektricky, kombinací různých způsobů. Častokrát opomíjíme levná a praktická opatření, které vedou ke snížení vlhkosti zdiva nenáročně. Základní jsou například dostatečné, pravidelné a účinné větrání vnitřních prostor, odstranění dlouhodobého zasolení zdiva prostým oklepáním omítky, odvětráním podkladu, jednoduchou desinfekcí a ochrannou zdiva, nahrazení původní omítky za omítku s nízkým difuzním odporem vhodnou omítkovou směsí, využití vápenných omítek a jejich vlastností. Správné provedení okapových chodníků, správné provedení svodů dešťové kanalizace, vyspárování terénu kolem stavby apod. Je možné, že za investici do složitého sanačního opatření si pořídíte novou omítku v suterénu asi tak pětkrát. Stojí to tedy za to? Nechte si kvalifikovaně poradit, možná si ušetříte starosti…a hlavně peníze.